Batzeny
Batzeny jsou mince, které se od roku 1492 razily v Bernu jako dvojitý plaphart v hodnotě čtyř krejcarů. Rychle se rozšířily po švýcarských kantonech a jižním Německu, kde je říšský mincovní řád z roku 1559 zakázal. Ve Švýcarsku vydržely až do zavedení jednotného franku roku 1850.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlbatzen salcburského knížecího arcibiskupa Matthäuse Langa von Wellenburg z roku 1533 spojuje portrét svatého Ruperta se znakem arcibiskupství. Raně novověká ražba je...
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Batzen vznikl v Bernu, kde se od roku 1492 razil dvojitý plaphart, brzy nazývaný batzen; ražba v Salcburku je doložena roku 1495. Bernský kronikář Valerius Anshelm odvozoval jméno od medvěda, erbovního zvířete Bernu. Pravděpodobnější je původ v hornoněmeckém slově Batzen, hrouda či tlustý kus, protože šlo o silný fenik.
Bernský batzen platil čtyři krejcary, tedy patnáctinu zlatého. Původně byl stříbrný, od 17. století se razil z billonu a jeho hodnota se lišila podle místa ražby: Curych razil od roku 1500 šestnáct batzenů na zlatý, basilejské a curyšské batzeny platily osmnáctinu zlatého. Batzen se stal rozšířenou mezistupňovou mincí mezi velkými a drobnými stříbrnými penězi. Proti nekvalitním jihoněmeckým batzenům zasáhl říšský sněm v letech 1522 a 1524; v jižním Německu se razily do roku 1536 a říšský mincovní řád z roku 1559 je zakázal.
Jméno přesto žilo dál. V době kiprové krize razily durynské mincovny v Gotě a ve Výmaru mince po třech a šesti batzenech. Po mnichovské mincovní smlouvě z roku 1837 se batzeny za čtyři krejcary razily jako drobné mince například ve Svobodném městě Frankfurtu a obíhaly až do zavedení marky roku 1871.
Ve Švýcarsku zůstal batzen neotřesen. Helvetská republika jej v letech 1798–1803 zařadila do první jednotné švýcarské měny, v níž měl frank deset batzenů a batzen deset centimů, a řada kantonů si toto dělení podržela i po jejím zániku. Éru batzenu ukončil roku 1850 nový švýcarský frank, za který se měnilo sedm batzenů. V lidové řeči pak jméno přešlo na desetirappenovou minci.
