Bayreuthské krejcary
Bayreuthské krejcary razila markraběcí mincovna v Bayreuthu pro franské markrabství Braniborsko-Bayreuthské. Nejčastěji jde o stříbrné dvacetníky markrabat Fridricha a Fridricha Kristiána z let 1760–1766, ražené podle konvenční stopy, s nápisem BAYREUTH a opisem SECHZIG EINE FEINE MARCK.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Bayreuth byl sídlem franské větve Hohenzollernů, markrabat Braniborsko-Bayreuthských. Mincovní právo pro Bayreuth a Kulmbach udělil purkrabímu Fridrichovi V. už roku 1361 císař Karel IV. a budova někdejší markraběcí mincovny v dnešní Münzgasse stojí dodnes. Krejcar se tu razil i jako běžná drobná mince – jednokrejcary nesou například letopočet 1746 a iniciály mincmistra C.L.R.
Nejznámější bayreuthské krejcarové ražby jsou ale dvacetníky. Za markraběte Fridricha (vládl 1735–1763) se razily v letech 1760–1763: na líci je poprsí markraběte ve věnci s opisem FRIDERICUS D. G. M. B. DUX BOR. ET SIL., na rubu orel nad podstavcem s číslicí 20, pod ním nápis BAYREUTH a kolem opis SECHZIG EINE FEINE MARCK s letopočtem. Šedesát dvacetníků z hřivny ryzího stříbra dává dvacet zlatých z hřivny, tedy konvenční stopu.
Iniciály C.L.R. pod nápisem BAYREUTH patří mincmistrovi Christophu Lorenzi Ruckdeschelovi, který bayreuthskou mincovnu vedl v letech 1742–1765. Po Fridrichově smrti v únoru 1763 razil dvacetníky stejného typu jeho nástupce Fridrich Kristián (vládl 1763–1769) s opisem FRID. CHRIST. M. B. DVX BORVS. ET SIL. V roce 1766 už byl mincmistrem Johann Christian Eberhardt a wardajnem, tedy úředníkem kontrolujícím ryzost, Johann Andreas Schmidhammer.
Po smrti Fridricha Kristiána roku 1769 připadlo Bayreuthsko ansbašské linii a obě franská markrabství spravoval jeden panovník. Roku 1791 je markrabě Karel Alexandr postoupil Prusku a od roku 1810 patřil Bayreuth Bavorsku.





