Berlínské tolary
Berlínské tolary razila pruská královská mincovna v Berlíně, od roku 1750 se značkou A. Vycházely podle Graumannovy stopy čtrnácti tolarů z kolínské hřivny, od roku 1857 jako spolkové tolary, a patří k nim i výtěžkové tolary z mansfeldského stříbra, korunovační tolar 1861 a vítězný tolar 1871.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný čtvrt tolar Fridricha II. Velikého z počátku jeho vlády představuje drobnější nominál osvícenského Pruska. Emise z let 1750–1752 dokládá stabilizaci měny i rostoucí...
Stříbrný tolar pruského krále Fridricha Viléma III. z období zásadních reforem a modernizace státu. Reprezentativní nominál s bohatou heraldikou odráží moc a tradici pruské...
Tato drobná stříbrná mince o hodnotě 1/6 tolaru z roku 1816 pochází z období vlády pruského krále Fridricha Viléma III., panovníka, který dovedl Prusko z napoleonských válek do...
Symbolický stříbrný tolar z roku 1829, věnovaný požehnání mansfeldského hornictví – vzácnější pruská emise s portrétem krále Friedricha Viléma III.
Pruský stříbrný tolar z roku 1814 ražený za vlády Fridricha Viléma III. v Berlíně. Tato mince odpovídá předmetrickému standardu 14 tolarů z jedné kolínské hřivny a představuje...
Ovládací prvky výpisu
Svou podobu dostaly berlínské tolary za Fridricha II. Velikého. Roku 1750 byla berlínská mincovna reorganizována a dostala značku A, kterou používá dodnes, zatímco starší značky mincmistrů zanikly. Generální mincovní ředitel Johann Philipp Graumann prosadil stopu, podle níž se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 14 tolarů. Tolar obsahoval 16,704 g ryzího stříbra a v ryzosti 750/1000 vážil 22,272 g.
Graumannův tolar se pak s malými změnami razil celé století. Tolary Fridricha Viléma III. Pruského nesou stopu přímo v opisu VIERZEHN EINE FEINE MARK, tedy čtrnáct na ryzí hřivnu. Ze stříbra mansfeldských dolů vznikaly od roku 1829 výtěžkové tolary s nápisem SEGEN DES MANSFELDER BERGBAUES. Od roku 1820 razila berlínská mincovna na strojích s Uhlhornovým kolenovým lisem.
Vídeňská smlouva z 24. 1. 1857 zavedla spolkový tolar o 16,666 g ryzího stříbra, jen nepatrně lehčí než dosavadní pruský. Berlín jej razil s opisem EIN VEREINSTHALER XXX EIN PFUND FEIN, třicet z ryzí libry. Ve spolkové stopě vznikly i pamětní ražby: korunovační tolar 1861 s Vilémem I. Pruským a královnou Augustou a Siegestaler k vítězství nad Francií v roce 1871.
Roku 1871 byla mincovna přejmenována na Pruskou státní mincovnu a razila přes polovinu mincí nové říše, v nichž tolar nahradila marka. Pruské a spolkové tolary ražené do roku 1873 však platily jako tři marky ještě do roku 1907.





