Bernské franky
Bernské franky pocházejí ze spolkové mincovny v Bernu, která švýcarské franky razí od roku 1857 a značí je drobným písmenem B. Patří sem stříbrné franky a dvoufranky se stojící Helvetií, pětifranky s pastýřem, střelecké tolary, stříbrné pamětní pětifranky i franky pro Lichtenštejnsko.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácná stříbrná mince 1 frank z Lichtenštejnska z roku 1924 s portrétem knížete Johanna II., ražená podle návrhu francouzského rytce Gustava Deloye, je ceněným sběratelským...
Ovládací prvky výpisu
Švýcarský frank zavedl nový spolkový stát roku 1850. Vlastní mincovnu tehdy neměl, a tak se první franky razily v Paříži, Štrasburku a Bruselu. Roku 1855 poskytl kanton Bern nevyužívanou mincovnu u Gerberngrabenu a vznikla z ní spolková mincovna; první mince z ní vyšly roku 1857. Roku 1906 se přestěhovala do nové budovy ve čtvrti Kirchenfeld a od roku 1998 nese jméno Swissmint.
Stříbrné franky a dvoufranky se stojící Helvetií od Alberta Walcha razil Bern ze stříbra ryzosti 835/1000 – dvoufrank v tomto typu od roku 1874, frank v této ryzosti od roku 1875. Stříbro z oběžných franků zmizelo roku 1968, kdy je vystřídal měďnikl.
Pětifrank prošel více proměnami: po sedící Helvetii a hlavě Svobody přišel roku 1922 alpský pastýř od Paula Burkharda a roku 1931 se mince zmenšila na 15 g stříbra ryzosti 835/1000; poslední stříbrná dávka vyšla roku 1969. Pětifrankovou hodnotu měly i střelecké tolary k federálním střeleckým slavnostem, vydávané do roku 1939, a stříbrné pamětní pětifranky z let 1936–1963, mezi nimi ražba k 500. výročí bitvy u St. Jakob an der Birs (1944) a ke stu letům spolkové ústavy (1948).
Bern razil i pro sousední Lichtenštejnsko: franky s portrétem knížete Jana II. z Lichtenštejna z roku 1924 vznikly ve spolkové mincovně na zakázku. Z 60 000 vyražených jednofranků se později 45 355 kusů roztavilo.





