Billonové mince z Alexandrie
Billonové mince z Alexandrie jsou tetradrachmy, které římští císaři razili v Alexandrii pro provincii Egypt. Navazovaly na ptolemaiovské mince, Římané je však postavili na roveň denáru. Řada se udržela až do Diokleciánovy reformy na konci 3. století, kdy Egypt převzal říšskou měnu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Alexandrijská tetradrachma císaře Maximiána z let 290–291 přibližuje pozdně římské provinční mincovnictví v Egyptě. Billonová ražba s motivem bohyně Nike zaujme antickým...
Ovládací prvky výpisu
Alexandrie byla sídlem Ptolemaiovců a její mincovna razila tetradrachmy, na kterých stála peněžní ekonomika helénistického Egypta. Když se Egypt roku 30 př. n. l. stal římskou provincií, Augustus tuto měnu ponechal, jen tetradrachmu postavil hodnotou na roveň římskému denáru.
Na rozdíl od většiny provinčních mincí, které byly bronzové, razila Alexandrie hlavně stříbrné a billonové nominály. Tetradrachmy nesly na líci portrét vládnoucího císaře s řeckým opisem. Ve 3. století vydávali v Alexandrii mince i císaři s krátkou vládou, například Trebonianus Gallus a Aemilianus.
Roku 297 zavedl Dioklecián v Egyptě finanční a daňové reformy a egyptskou měnu sjednotil se zbytkem říše; tím skončila staletá řada alexandrijských tetradrachem.
