Billonové mince z Hallu
Billonové mince z Hallu jsou drobné ražby tyrolské mincovny ze slitiny stříbra s mědí – krejcary a šestikrejcary, jaké tu za Karla VI. a Marie Terezie vznikaly ještě před zavedením konvenční měny. Krejcar sám má tyrolský původ: vznikl roku 1271 v Meranu jako groš s dvojitým křížem.
Krejcar má počátek v Tyrolsku. Od roku 1271 se v Meranu razil groš, kterému se pro dvojitý kříž na líci začalo říkat krejcar. V 15. a 16. století se rozšířil po celém jihu německy mluvících zemí a říšský mincovní řád z roku 1551 z něj učinil jednotku drobné stříbrné mince. Tyrolská mincovna se mezitím roku 1477 přestěhovala z Meranu do Hallu.
Krejcar se zprvu razil ze slitiny stříbra a mědi a jednokrejcary byly od 17. století už jen drobnými mincemi, jejichž kov za nominální hodnotou zaostával. Šestikrejcary razil Hall od roku 1483. Halské ražby Karla VI. a Marie Terezie nesou v titulatuře hrabství tyrolské (COM TYR), šestikrejcar má hodnotu vyznačenou římskou číslicí VI.
Od roku 1760 se měděné mince z Hallu označovaly písmenem H. Poslední ražby halské mincovny byly dvacetikrejcary a krejcary z tyrolského povstání roku 1809, zvané krejcary Andrease Hofera.
