Billonové mince z mincovny Samosata
Billonové mince z mincovny Samosata jsou antoniniány císařů Valeriána a Galliena z 50. let 3. století, které rakouský numismatik Robert Göbl připsal mincovně v Samosatě na horním Eufratu. Přiřazení je dodnes sporné; část těchto ražeb katalogy vedou pod Antiochií nebo jen jako syrskou mincovnu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Galliena připomíná ideu věčného Říma v neklidném období krize 3. století. Reverz zachycuje personifikaci Říma předávající Vítězství panovníkovi. Mince je...
Billonový antoninián císaře Valeriana I. pochází z východní oblasti římské říše a představuje typickou ražbu období hluboké politické a vojenské krize 3. století. Mince je...
Ovládací prvky výpisu
Antoninián zavedl Caracalla roku 215 jako minci za dva denáry, stříbra však obsahoval jen za jeden a půl. Poznáme ho podle paprsčité koruny na hlavě císaře. Každá další emise měla méně stříbra, a za vlády Valeriána a Galliena v polovině 3. století už byl antoninián billonovou mincí s menšinovým podílem stříbra; ke konci století z něj zbyl téměř čistý bronz.
Antoniniány Valeriána a Galliena z jedné východní mincovny popsali roku 1969 Pierre Bastien a Hélène Huvelin při zpracování velkého syrského pokladu jako „druhou dílnu Orientu“. Robert Göbl ji ztotožnil se Samosatou a jejich ražbu klade zhruba do let 255–258, kdy mohla Samosata nahradit opakovaně pleněnou Antiochii. Göbl sem řadí mimo jiné rubové typy RESTITVT ORIENTIS a ORIENS AVG. Katalog RIC ale některé tytéž typy vede pod Antiochií.
Roku 260, po zajetí Valeriána, Samosatu jako první město vyplenil perský král Šápúr I.
