Brněnské krejcary
Brněnské krejcary představují drobné mince spojované s moravským mincovním prostředím a s peněžním oběhem v Brně. V této kategorii jsou soustředěny ražby, které jsou zajímavé pro své regionální zařazení i pro každodenní hospodářské využití.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového systému a byl určen...
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný 10krejcar panovnice Marie Terezie ražený v Praze představuje klasickou drobnou minci habsburské monarchie druhé poloviny 18. století. Tento typ byl určen pro každodenní...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
Barokní 15krejcar z roku 169? s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj
Krejcar patřil po dlouhou dobu k běžným drobným nominálům ve středoevropském peněžním systému. V prostředí Moravy a Brna se s ním setkáváme jako s mincí určenou především pro menší platby, takže dobře dokládá praktickou stránku každodenního oběhu.
Brno mělo v dějinách Moravy významné správní i hospodářské postavení, a proto jsou mince spojované s tamní mincovní tradicí důležitým pramenem k poznání regionálních dějin. Na těchto ražbách lze sledovat proměny podoby mincí, způsobu označení panovnické moci i širších měnových zvyklostí své doby.
U brněnských krejcarů bývá pro určení podstatný nejen samotný nominál, ale také styl ražby, opis a značky související s mincovní produkcí. Právě kombinace těchto znaků pomáhá mince přesněji zařadit a odlišit je od obdobných ražeb z jiných mincoven.
Tato kategorie je určena pro mince, které spojuje Brno jako mincovní místo a krejcar jako nominální označení. Vedle základního určení mohou být tyto ražby užitečné i pro srovnání vývoje měny na Moravě a pro přehled drobného oběživa v širším středoevropském kontextu.
