Brněnské krejcary
Brněnské krejcary pocházejí ze zemské mincovny v Brně, kterou obnovili moravští stavové za stavovského povstání roku 1619. Za Ferdinanda II. Štýrského se tu v letech 1621–1623, v době dlouhé neboli kiprové mince, razily čtyřiadvacetikrejcary s portrétem císaře z kovu s velmi nízkým podílem stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Středověké mincovnictví v Brně skončilo v posledním desetiletí 15. století a v 16. století se je moravským stavům obnovit nepodařilo, přestože k tomu roku 1540 dostali královo svolení. Mincovnu otevřeli stavové až roku 1619, za stavovského povstání, a zemským mincmistrem se stal Pecz, který úřad zastával do roku 1622.
Stavovský čtyřiadvacetikrejcar, zavedený mincovní reformou roku 1619, se na Moravě razil jen v Olomouci – se šachovanou moravskou orlicí a opisem MONETA NOVA MARCHIO MORAVIAE. Brno se k tomuto nominálu dostalo až po porážce povstání, za Ferdinanda II. Štýrského, kdy čtyřiadvacetikrejcary nesly portrét císaře.
Roku 1621 je razil ještě mincmistr Pecz, v letech 1622–1623 mincmistr, kterého neznáme. V lednu 1622 totiž císař pronajal mincovny v Čechách, na Moravě a v Rakousích konsorciu Jana de Witteho a v Brně se pak razilo beze značky. Takzvaná kiprová mince obsahovala jen pětinu až sedminu stříbra, které smlouva předepisovala, a její skutečnou hodnotu bylo tak těžké dopočítat, že se jí říkalo dlouhá mince.
Po státním bankrotu, kaládě, v prosinci 1623 se ražba čtyřiadvacetikrejcarů už neobnovila. Brněnská mincovna pak v letech 1623–1626 razila pro olomouckého biskupa kardinála Františka z Ditrichštejna a po dlouhé přestávce pracovala naposledy v letech 1646–1648.





