Brněnské krejcary
Brněnské krejcary představují drobné mince spojované s moravským mincovním prostředím a s peněžním oběhem v Brně. V této kategorii jsou soustředěny ražby, které jsou zajímavé pro své regionální zařazení i pro každodenní hospodářské využití.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobný stříbrný krejcar Ferdinanda II. ražený roku 1633 ve štýrském Grazu. Mince běžného oběhu z vrcholící třicetileté války, na jejímž reverzu stojí štýrský štít v křížově...
Patnáctikrejcar Leopolda I. ražený roku 1694 v tyrolském Hallu. Averz zachycuje císaře s dlouhou parukou a Řádem zlatého rouna, reverz spojuje znak Tyrol s rakouskou orlicí pod...
Stříbrný desetikrejcar Josefa II. z kremnické mincovny zachycuje závěr reformní epochy habsburské monarchie. Ražba z roku 1788 je zajímavým dokladem každodenního oběživa...
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1806 zachycuje období napoleonských válek a zásadní proměny habsburské monarchie. Ražba z Kremnice s certifikací NGC MS 61 je...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. z roku 1674 představuje autentickou minci období vrcholného baroka a dlouhé vlády habsburského císaře. Ražba z kremnické mincovny zaujme...
Vídeňský třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1765 zachycuje období vyzrálých tereziánských reforem. Stříbrná ražba z hlavní mincovny monarchie osloví sběratele mincí...
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Krejcar patřil po dlouhou dobu k běžným drobným nominálům ve středoevropském peněžním systému. V prostředí Moravy a Brna se s ním setkáváme jako s mincí určenou především pro menší platby, takže dobře dokládá praktickou stránku každodenního oběhu.
Brno mělo v dějinách Moravy významné správní i hospodářské postavení, a proto jsou mince spojované s tamní mincovní tradicí důležitým pramenem k poznání regionálních dějin. Na těchto ražbách lze sledovat proměny podoby mincí, způsobu označení panovnické moci i širších měnových zvyklostí své doby.
U brněnských krejcarů bývá pro určení podstatný nejen samotný nominál, ale také styl ražby, opis a značky související s mincovní produkcí. Právě kombinace těchto znaků pomáhá mince přesněji zařadit a odlišit je od obdobných ražeb z jiných mincoven.
Tato kategorie je určena pro mince, které spojuje Brno jako mincovní místo a krejcar jako nominální označení. Vedle základního určení mohou být tyto ražby užitečné i pro srovnání vývoje měny na Moravě a pro přehled drobného oběživa v širším středoevropském kontextu.





