Bronzové antoniniány Claudia II.
Bronzové antoniniány Claudia II. pocházejí z let 268–270, kdy byl antoninián formálně dvojdenárem, ve skutečnosti ale bronzovou mincí s tenkým stříbřením. Razily je hlavně mincovny v Římě, Mediolanu, Siscii a Antiochii, po císařově smrti i s opisem DIVO CLAVDIO. Stříbra v nich byla jen zhruba dvě procenta.
Claudius II. (214–270) vládl v letech 268–270 a jeho přídomek Gothicus připomíná rozhodné vítězství nad Góty u Naissu. Antoninián zavedl Caracalla roku 215 jako stříbrnou minci za dva denáry, poznatelnou podle paprsčité koruny na hlavě panovníka. Už při zavedení však obsahoval jen asi tolik stříbra jako jeden a půl denáru a s každou další emisí ho ubývalo.
Ve druhé polovině 3. století klesl podíl stříbra v antoniniánu zhruba na dvě procenta. Za Claudia II. šlo tedy v podstatě o bronzovou minci s tenkou stříbrnou vrstvou; německé muzejní katalogy jeho antoniniány popisují jako postříbřený bronz o hmotnosti zhruba 1,6 až 2,5 gramu. Kde stříbření setřel oběh, zůstává vidět tmavé jádro.
Katalog římských císařských ražeb (RIC) přisuzuje Claudiovy antoniniány hlavně mincovnám v Římě, Mediolanu (Milán), Siscii a Antiochii. Ruby nesou personifikace a božstva s opisy jako SALVS AVG, VICTORIA AVG nebo VIRTVS AVG. Senát Claudia po smrti prohlásil za boha a posmrtné antoniniány s opisem DIVO CLAVDIO ukazují na rubu oltář s plamenem a slovo CONSECRATIO.
