Bronzové antoniniány Diocletiana
Bronzové antoniniány Diocletiana jsou antoniniány z let 284–294, z nichž se setřel tenký stříbrný povrch. Slitina obsahovala jen několik procent stříbra, takže obnažený kov působí jako bronz. Jde o poslední generaci antoniniánu před Diocletianovou mincovní reformou, která zavedla follis.
Diocletianus (vládl 284–305) razil antoninián v podobě ustálené za Aureliana: měděný střížek s malým podílem stříbra, které bylo zvláštní úpravou vytaženo na povrch. Mince tak z mincovny vycházela stříbřitá, ale tenká vrstva se v oběhu brzy setřela. Tytéž ražby se proto podle stavu povrchu označují jednou jako billonové, jindy jako bronzové.
Nejčastějším typem je rub CONCORDIA MILITVM – „svornost vojsk“ –, na němž císař přijímá od Jupitera malou Viktorii na glóbu. Katalog RIC jej uvádí z několika mincoven, například z Kyziku, Antiochie a Hérakleie; pod výjevem bývá hodnotová značka XXI a v poli písmeno dílny.
Kolem roku 294 Diocletianus ražbu antoniniánu ukončil a reformou zavedl nový velký měděný nominál se stříbrným povrchem, follis. Podle Schrötterova numismatického slovníku na něj přešla stříbřicí technika i hodnotová značka, takže antoninián měl v nové soustavě přímého nástupce.
