Bronzové antoniniány Proba
Bronzové antoniniány Proba pocházejí z let 276–282, kdy antoninián po Aurelianově reformě obsahoval jen několik procent stříbra a nesl hodnotovou značku XXI. Kusy, jimž se v oběhu setřel tenký stříbrný povrch, dnes působí jako bronz, a katalogy je proto vedou střídavě jako billon i bronz.
Probus vládl v letech 276–282 a navázal na mincovní pořádek, který krátce předtím zavedl Aurelianus. Antoninián byl v té době v podstatě měděnou mincí s malou příměsí stříbra. Podle Schrötterova numismatického slovníku se stříbro dostávalo na povrch zvláštní úpravou, takže nová mince vypadala jako stříbrná, v oběhu se však tenká vrstva rychle odírala.
Aurelianus přidal na rub antoniniánu hodnotovou značku XXI, v řecky píšících mincovnách KA, kterou převzal i Probus. Její význam zůstává sporný: podle jedné teorie označuje poměr dvaceti dílů mědi k jednomu dílu stříbra, podle jiných vyjadřuje hodnotu v denárech či sestercích. Pro kov mince je podstatné, že stříbro tvořilo jen zlomek slitiny.
Katalog RIC eviduje Probovy antoniniány z řady mincoven, mimo jiné z Antiochie, kde vznikl typ s legendou CLEMENTIA TEMP: císař přijímá od Jupitera glóbus. Katalogy tyto mince řadí ke stříbrným ražbám, přestože obsah stříbra byl nízký – u téže mince se proto setkáme s označením billon i bronz.
