Bronzové antoniniány Valeriána I.
Bronzové antoniniány Valeriána I. jsou mince z let 253–260, kdy se antoninián měnil ze stříbrné mince v měděnou. Ke konci Valeriánovy vlády klesl obsah stříbra z asi třetiny na pouhá 4–6 % a kusy, z nichž se v oběhu setřel tenký stříbrný povrch, dnes proto působí jako bronz či měď.
Valerián I. vládl v letech 253–260 společně se synem Gallienem. Podle Schrötterova numismatického slovníku nastal právě ke konci jeho vlády náhlý zlom: obsah stříbra v antoniniánu klesl s krátkými mezistupni z asi třetiny na 4–6 %. Slovník tento propad přirovnává k inflaci, jakou Německo zažilo v letech 1919–1923, protože zasáhl hlavní platidlo celé říše.
Valeriánovy antoniniány proto nejsou kovově jednotné. Ražby z dřívějších let ještě obsahují znatelný podíl stříbra, pozdější jsou v podstatě měděné a stříbřitý vzhled jim dodávala jen tenká povrchová vrstva, která se v oběhu rychle setřela. Označení „bronzový“ tak popisuje spíše dnešní vzhled mince než to, jak měla vypadat při ražbě – tehdy měla působit stříbrně.
Ze společné vlády otce a syna pocházejí například ruby s legendou ORIENS AVGG, kde zdvojené G označuje dva vládnoucí augusty. Valeriánovy antoniniány se razily v mnoha mincovnách včetně Říma, Antiochie a Samosaty.
