Bronzové asy Claudia
Bronzové asy Claudia pocházejí z let 41–54, kdy byl as nejmenším běžně raženým nominálem římské říše. Od Augustovy reformy se razil z téměř čisté červené mědi, ne ze zlatavé mosazi jako sestercius a dupondius. Nejznámější Claudiův as nese na rubu Minervu s kopím a štítem a zkratku S C.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Claudius (10 př. n. l. – 54 n. l.) vládl od ledna 41 do října 54. As byl v jeho době čtvrtinou sestercia a šestnáctinou denáru. Augustova reforma z roku 23 př. n. l. oddělila kovy bronzových nominálů: sestercius a dupondius se razily z mosazi zvané orichalkum, as z načervenalé, téměř čisté mědi. Podobně velký dupondius se od asu lišil barvou kovu a obvykle i paprsčitou korunou na hlavě panovníka.
Claudiovy asy razila mincovna v Římě a na rubu nesou zkratku S C, která na bronzových nominálech odkazuje k usnesení senátu. Nejrozšířenějším typem je Minerva kráčející vpravo, která napřahuje kopí a kryje se štítem; vedle ní se razily například asy s bohyní Libertas a opisem LIBERTAS AVGVSTA. Typ s Minervou byl tak známý, že ho jako obnovenou ražbu se jménem Claudia vydali znovu i Titus a Domitianus.
Claudiův as se stal nejčastěji napodobovanou římskou mincí na severozápadě říše. V Británii, kam Claudius roku 43 vyslal invazní vojsko, a v Galii vznikaly ve velkém neoficiální napodobeniny z místních razidel, nejčastěji právě s Minervou. Úřady je v oběhu trpěly a britské nálezy claudiovských asů tvoří z velké části právě tyto napodobeniny.





