Bronzové asy Vespasiána
Bronzové asy Vespasiána pocházejí z let 69–79. Od Augustovy reformy se as razil z červené, prakticky čisté mědi, zatímco sestercius a dupondius ze zlatavé mosazi. Vespasiánovy asy vznikaly hlavně v Římě, dále v Lugdunu v Galii a v menší míře v Tarrakonu v Hispánii. Na rubu nesou zkratku S C.
Vespasián (9–79) se stal římským císařem roku 69, na konci občanské války po Neronově pádu, a založil flavijskou dynastii. Mince pro něj byly důležitým nástrojem propagandy: téměř třetina mincí ražených za jeho vlády v Římě oslavovala vítězství nebo mír.
As byl od Augustovy měnové reformy kolem roku 23 př. n. l. měděná mince; čtyři asy dávaly sestercius, šestnáct asů denár. Sestercius a dupondius se razily z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum a cenili ji asi dvakrát výš než měď – proto byl dupondius v hodnotě dvou asů velikostí i vahou podobný asu. Přívlastek „bronzový“ je u asu jen zavedené označení obecného kovu; ve skutečnosti jde o měď.
Vespasiánovy asy razila především mincovna v Římě, vedle ní Lugdunum, které od Neronovy doby pomáhalo s ražbou mincí z obecných kovů, a v menší míře Tarraco. Na rubu nesou zkratku S C.
V 1. století obstarávaly drobné platby hlavně dupondie a asy. S inflací 2. a 3. století význam asu slábl, menší nominály semis a kvadrans přestaly vycházet a poslední asy se razily za Aureliána.
