Bronzové asy
Bronzové asy razil Řím od počátku 3. století př. n. l., kdy as vznikl jako velká litá mince z bronzu. Bronzový zůstal po celou republiku, i když jeho váha mnohonásobně klesla. Augustova reforma kolem roku 23 př. n. l. převedla as na čistou měď, takže císařské asy jsou přesněji měděné.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tato posmrtná ražba připomíná Marka Vipsania Agrippu, významného římského vojevůdce, blízkého spolupracovníka a zetě císaře Augusta a dědečka císaře Caliguly. Emise je tradičně...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Římský bronzový as připomíná zbožštěného Augusta, zakladatele principátu, a zároveň ukazuje, jak Tiberius navazoval na autoritu svého adoptivního otce. Portrét s paprskovitou...
Bronzový as císaře Claudia s motivem Minervy představuje klasickou ražbu raného římského císařství. Spojuje každodenní peněžní oběh s císařskou reprezentací a tradiční...
Bronzový as Hadriána z Antiochie představuje atraktivní ukázku římského provinciálního mincovnictví v Sýrii. Spojuje císařskou autoritu s řeckým prostředím východních provincií...
Ovládací prvky výpisu
Bronzové asy patří k nejstarším římským mincím. As vznikl kolem roku 280 př. n. l. jako velká litá mince z bronzu, slitiny mědi s cínem, a navázal na starší platidla z téhož kovu – neopracované hroudy a později značené slitky. Původně měl vážit jednu římskou libru a jeho hodnotu kryl samotný kov.
Váha bronzového asu však během zhruba sedmdesáti let lití po etapách klesala. Koncem 3. století př. n. l. vážil už jen šestinu libry, mluví se o sextantálním asu, a místo lití se začal razit. Z mince, jejíž hodnotu kryl kov, se stala drobná mince, jejíž cena vycházela ze vztahu ke stříbrnému denáru: nejprve deset asů za denár, zhruba od roku 140 př. n. l. šestnáct.
Zlom v kovu přinesla Augustova reforma kolem roku 23 př. n. l. As se od ní razil z načervenalé čisté mědi, zatímco sestercius a dupondius ze zlatavého orichalka, mosazné slitiny. Barva tak na první pohled napovídala hodnotu. Asy císařské doby, které se dnes běžně řadí mezi bronzové, jsou proto ve skutečnosti měděné; katalogy je spolu s bronzem označují společnou zkratkou AE.
Ve 3. století n. l. ztrácel as s rostoucí inflací význam a razil se stále vzácněji. Poslední kusy vznikly patrně za Aureliana mezi lety 270 a 275 a na počátku vlády Diokleciána, jehož reforma soustavu raných císařských nominálů ukončila.
