Bronzové asy
As vznikl kolem roku 280 před naším letopočtem jako velká litá bronzová mince římské republiky. Na líci nesl hlavu boha Januse, na rubu příď válečné lodi. Kolem roku 140 př. n. l. se přepočet ustálil na šestnácti asech za denár a poslední kusy vznikly ve 3. století za císaře Aureliana.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový as císaře Claudia s motivem Minervy představuje klasickou ražbu raného římského císařství. Spojuje každodenní peněžní oběh s císařskou reprezentací a tradiční...
Bronzový as Hadriána z Antiochie představuje atraktivní ukázku římského provinciálního mincovnictví v Sýrii. Spojuje císařskou autoritu s řeckým prostředím východních provincií...
Ovládací prvky výpisu
As je mincí, u níž je vidět, jak se z kovu stávají peníze. Vznikl kolem roku 280 před naším letopočtem jako velká litá bronzová mince a nahradil starší, ještě neražené podoby platidel – aes rude, tedy prosté bronzové hroudy, a aes signatum, značené bronzové ingoty.
Za republiky měl ustálenou podobu. Na líci nesl bustu dvojtvářného boha Januse, na rubu příď válečné lodi; obojí mělo připomínat počátky Říma a jeho námořní moc.
Jeho váha ale postupně klesala. Původní těžké kusy vystřídal takzvaný sextantální as o hmotnosti jedné šestiny libry a spolu s váhou se měnil i přepočet vůči stříbru. Byl to tichý způsob, jak stát ušetřil, aniž by kohokoli žádal o svolení.
Zpočátku platil denár deset asů – odtud ostatně jeho jméno, desetník. Kolem roku 140 před naším letopočtem se ale přepočet změnil na šestnáct asů za denár, což se vysvětluje náklady na punské války.
Zásadní zlom přinesla Augustova mincovní reforma roku 23 před naším letopočtem. As se od té doby razil z načervenalé čisté mědi místo bronzu, zatímco vyšší nominály jako sestercius a dupondius se vyráběly z orichalka, tedy zlatavé bronzové slitiny.
Barva kovu tak najednou napovídala hodnotu. Zlatavý dupondius a načervenalý as se od sebe daly rozeznat i na dálku, což bylo v každodenním obchodě praktičtější než počítat nápisy.
Ražba pokračovala až do 3. století našeho letopočtu. Poslední asy vznikly mezi lety 270 a 275 za císaře Aureliana a na počátku vlády Diokleciána – více než pět set let po prvních litých kusech.
Pro sběratele je as vděčnou branou do římské numismatiky. Dochovalo se jich obrovské množství, protože šlo o peníze denního života, a přitom se na nich dá sledovat celý příběh římské měny: od těžkých republikánských odlitků po tenké císařské ražby na sklonku říše.
