Bronzové dupondiusy Vespasiána
Bronzové dupondiusy Vespasiána pocházejí z let 69–79 a razily se z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum. Dupondius měl hodnotu dvou asů, polovinu sestercia; od asu ho odlišuje kov a paprsčitá koruna na hlavě císaře. Razil se v Římě a v Lugdunu. Na rubu nesou písmena S C, zkratku senatus consulto.
Vespasián (9–79) se stal císařem v roce čtyř císařů 69 a založil flaviovskou dynastii. Mincovní soustava, kterou převzal, pocházela z Augustovy reformy kolem roku 23 př. n. l.: sestercius a dupondius se razily ze zlatavé mosazi (orichalka), as a menší hodnoty z načervenalé mědi. Dupondius platil dva asy, polovinu sestercia a osminu denáru.
Dupondius a as mají podobnou velikost. Od Neronovy doby proto dupondius odlišuje paprsčitá koruna na císařově hlavě – znamení dvojnásobné hodnoty, které později převzal i antoninián. Pod tmavou patinou bývá barva kovu špatně poznat, a tak je koruna spolehlivějším vodítkem. Vespasiánův dupondius s rubem FELICITAS PVBLICA ukazuje císaře s paprsčitou korunou a na rubu stojící Felicitas mezi písmeny S C.
Katalog římských císařských ražeb (RIC) uvádí Vespasiánovy dupondiusy z mincoven v Římě a v Lugdunu, dnešním Lyonu. Označení „bronzový“ je u dupondia obecné, přesně jde o mosaz, slitinu mědi se zinkem, zatímco as byl měděný. Písmena S C, zkratka senatus consulto, nesou římské mince z obecných kovů, na zlatě a stříbru je běžně nenajdeme.
