Bronzové dupondiusy z Říma
Bronzové dupondiusy z Říma jsou mosazné mince římské mincovny v hodnotě dvou asů, tedy poloviny sestercia. Ražba z mosazi zvané orichalkum začala Augustovou reformou kolem roku 23 př. n. l. a v Římě pokračovala až do 3. století. Od Nerona nese císař na dupondiu paprsčitou korunu, která ho odlišuje od asu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Dupondius císaře Trajána z římské mincovny představuje bronzovou ražbu z období vrcholné moci římského impéria. Motiv Felicity zdůrazňuje prosperitu, štěstí a stabilitu státu,...
Ovládací prvky výpisu
Dupondius existoval už za republiky, za Augusta se ale ustálil jako mosazná mince v hodnotě dvou asů. Velikostí se podobal měděnému asu, proto od roku 66 za Nerona nese portrét císaře s paprsčitou korunou; starší kusy bez ní se od asu rozlišují obtížně. Jako bronzové a mosazné nominály nesou dupondie na rubu zkratku SC, senatus consulto.
Římská mincovna dupondie razila od Augusta až do poloviny 3. století. Nejvíce typů v katalogu římských císařských mincí připadá na Hadriána a Antonina Pia, hojně jsou zastoupeni i Vespasián, Titus, Domicián, Traján a Marcus Aurelius. Ve druhé polovině 3. století, kdy se znehodnocovalo stříbro, ražba dupondií postupně ustala; ojedinělé typy pocházejí ještě z doby Valeriána a Gallienovy.
