Bronzové dupondy
Bronzové dupondy jsou římské mince v hodnotě dvou asů z doby císařství. Přesně vzato se nerazily z bronzu, ale z mosazi zvané orichalkum, kterou katalogy spolu s ostatními slitinami mědi označují AE. Ražba začala Augustovou reformou kolem roku 23 př. n. l. a zanikla v krizi poloviny 3. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Dupondius císaře Trajána z římské mincovny představuje bronzovou ražbu z období vrcholné moci římského impéria. Motiv Felicity zdůrazňuje prosperitu, štěstí a stabilitu státu,...
Ovládací prvky výpisu
Dupondius měl hodnotu dvou asů, tedy poloviny sestercia. Svou podobu dostal při Augustově obnově ražby drobných mincí kolem roku 23 př. n. l.: sestercius o váze jedné unce a dupondius o váze půl unce se razily z orichalka, mosazi mědi se zinkem, zatímco as a kvadrans z čisté mědi. Žlutá mosaz byla dražší kov než červená měď, a tak menší dupondius mohl mít vyšší hodnotu než podobně velký as.
Protože dupondius a as byly velikostí blízké a barva mosazi se oběhem i patinou stírá, odlišovala se obě mince obrazem. Od Neronovy doby nosí císař na dupondiu obvykle paprsčitou korunu, na asu věnec nebo holou hlavu. Na rubu bývá zkratka SC, kterou nesou římské mince z mosazi a mědi, nikoli zlato a stříbro.
Měděné mince byly vždy jen mincemi úvěrovými, jejich hodnota převyšovala cenu kovu. Ve 2. a 3. století klesala jejich hmotnost i podíl zinku a do slitiny pronikal cín a olovo, takže pozdní dupondy se skutečnému bronzu blíží víc než ty Augustovy. Když za Valeriána ztratil antoninián téměř všechno stříbro, přestala se ražba mosazných a měděných nominálů vyplácet a dupondius zanikl. Pozdější ojedinělé ražby už nelze s jistotou určit.
