Bronzové follisy Konstantina I. Velikého
Bronzové follisy Konstantina I. Velikého jsou nejběžnější mince jeho vlády (306–337). Follis zavedl Dioklecián kolem roku 294 jako velkou bronzovou minci s malým podílem stříbra; za Konstantina se rychle zmenšoval a stříbra v něm zůstalo jen nepatrně. Razily ho mincovny po celé říši, od Londinia po Thessaloniku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Ovládací prvky výpisu
Follis zavedl císař Dioklecián kolem roku 294 při reformě, která nahradila znehodnocený antoninián soustavou nových nominálů. Nová mince vážila zprvu asi 10 g a obsahovala kolem 4 % stříbra, soustředěného v tenké vrstvě na povrchu. Samotný název follis je novodobý; dobovým označením byl patrně nummus.
Konstantin I. Veliký vládl od roku 306 do své smrti roku 337. Za jeho vlády follis rychle lehl a ubývalo z něj stříbro, takže v polovině jeho vlády šlo už o malou bronzovou minci téměř bez stříbra. Rané Konstantinovy follisy jsou proto výrazně větší a těžší než ražby z pozdějších let a katalogy je podle velikosti řadí do několika skupin.
Follisy razila síť mincoven po celé říši. Pro Konstantinovy bronzy z let 307–318 uvádí katalog římských císařských mincí mimo jiné Londinium, Trevír, Arelate, Lugdunum, Řím, Ticinum, Aquileiu, Sisciu a Thessaloniku. Mincovnu a dílnu prozrazuje značka v úseku pod rubním obrazem, například PTR pro první dílnu v Trevíru.
Rubní motivy sledují náboženský a politický vývoj vlády. V letech kolem 310–318 je velmi častý Sol Invictus, nepřemožitelné Slunce, s opisem SOLI INVICTO COMITI, vedle něj se objevuje Mars s opisem MARTI CONSERVATORI.





