Bronzové follisy Maxentia
Bronzové follisy Maxentia razily v letech 306–312 mincovny v Římě, Ostii, Akvileji, Ticinu a v letech 306–307 také v Kartágu. Follis vznikl jako velká bronzová mince s tenkou vrstvou stříbra; za Maxentia se jeho hmotnost snížila zhruba z 10 na 6–7 g. Nejčastějším typem je bohyně Roma v chrámu s opisem CONSERV VRB SVAE.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Maxentius vládl v Římě od 28. října 306 do 28. října 312, kdy jej Konstantin porazil u Milvijského mostu a Maxentius při útěku utonul v Tibeře. Ostatní císaři jej za legitimního vládce neuznali; ovládal Itálii a zprvu i africké provincie, které se mu na konci roku 308 odtrhly za uzurpátora Domitia Alexandra. Byl posledním císařem, který trvale sídlil v Římě.
Follis zavedl kolem roku 294 Dioklecián jako velkou bronzovou minci o hmotnosti asi 10 g s tenkou povrchovou vrstvou stříbra, které tvořilo kolem 4 % kovu. Badatelé pro ni užívají i název nummus, který byl patrně jejím původním antickým jménem. V dalších desetiletích se follis zmenšoval a stříbra v něm ubývalo.
Za Maxentia je zlehčení dobře vidět. Kartáginský follis z roku 306 v berlínském mincovním kabinetu váží 10,98 g, tamní follisy z Říma, Ostie a Ticina z let 308–312 obvykle jen 6–7 g. Mincovna v Ostii razila pro Maxentia od roku 309.
Nejčastějším Maxentiovým obrazem je bohyně Roma v chrámu, podávající císaři globus, s opisem CONSERV VRB SVAE – „ochránci svého města“. Tento typ, který nese i kus z Akvileje na obrázku, připomínal, že se Maxentius prezentoval jako obránce Říma.
