Bronzové follisy z Kartága
Bronzové follisy z Kartága jsou mince tetrarchické měnové reformy z africké mincovny, kterou kolem roku 296 zřídil spoluvladař Maximianus. Kartágo razilo folly pro členy tetrarchie i pro Maxentia, který Afriku ovládl roku 306, a v letech 308–310 krátce také pro uzurpátora Domitia Alexandra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Follis zavedl Dioklecián svou reformou kolem roku 294. Velká bronzová mince vážila zpočátku asi 10 g, obsahovala kolem 4 % stříbra a měla na povrchu tenkou stříbřitou vrstvu. Kartaginská mincovna vznikla kolem let 296–297, kdy do Afriky přišel Maximianus s vojskem proti kmenům Quinquegentiani a potřeboval peníze na jeho výplatu. Ražby se jménem Diokleciána jako staršího augusta odtud pocházejí už z roku 296.
Maxentius, prohlášený roku 306 v Římě, ovládl Itálii i africké provincie a kartaginská mincovna razila jeho folly zprvu s titulem caesara. Kolem roku 307 ji Maxentius uzavřel. Koncem roku 308 se v Kartágu prohlásil císařem Domitius Alexander a dal tu razit vlastní folly, dokud jeho povstání kolem roku 310 nepotlačilo Maxentiovo vojsko. Maxentiova mincovna v Ostii začala pracovat kolem roku 309.
