Bronzové follisy
Bronzové follisy spojují dvě mince stejného jména: velký pozdně římský nominál z Diokleciánovy reformy kolem roku 294 a byzantskou minci v hodnotě 40 nummií, zavedenou roku 498. Římský follis měl zpočátku tenkou vrstvu stříbra na povrchu, byzantský se razil už jen z obecného kovu, převážně z mědi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Ovládací prvky výpisu
Pozdně římský follis zavedl Dioklecián mincovní reformou kolem roku 294. Zpočátku vážil asi 10 gramů a vedle mědi obsahoval kolem čtyř procent stříbra, které tvořilo tenkou vrstvu na povrchu. Jméno se vykládá buď z latinského follis – měšec, v němž se mince vyplácely v zapečetěných dávkách, nebo z řeckého slova pro tenkou kovovou vrstvu. Sami Římané minci nejspíš říkali nummus.
Hodnotu follisu neudržel ani Diokleciánův edikt o maximálních cenách z roku 301. Mince se v dalších desetiletích zmenšovala a ztrácela stříbro; za Konstantina I. Velikého byla výrazně menší a stříbra v ní zbylo jen nepatrně. Od poloviny 4. století na ni navázaly menší bronzové mince, které numismatici kvůli nejasným dobovým názvům třídí podle průměru jako AE1 až AE4.
Byzantský follis je samostatná mince. Zavedla ho reforma císaře Anastasia I. roku 498 jako největší měděný nominál v hodnotě 40 nummií; hodnotu nesl na rubu řeckou číslicí M, menší díly písmeny K, I a E. Velikost a hmotnost follisu se v dalších staletích měnily podle stavu státních financí.
Od konce 10. století se razily tzv. anonymní follisy bez jména a portrétu císaře, s poprsím Krista a nápisem o Kristu jako králi králů; numismatici je dělí do tříd označených písmeny. Ražbu follisu ukončila měnová reforma Alexia I. Komnena roku 1092, po níž roli měděné mince převzal tetarteron.





