Bronzové haléře
Bronzové haléře jsou drobné mince z měděné slitiny, kterou pro nejnižší hodnoty zvolila rakousko-uherská korunová měna roku 1892. Bronzové jedno- a dvouhaléře se razily až do první světové války, slovenské desetihaléře a dvacetihaléře pak ještě za druhé světové války v letech 1939–1942.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Ovládací prvky výpisu
Při zavedení korunové měny v roce 1892 dostaly jednotlivé nominály různé kovy: deseti- a dvacetikoruny zlato, koruna stříbro, deseti- a dvacetihaléře nikl a nejmenší jedno- a dvouhaléře bronz. Bronz, slitina mědi s malým podílem cínu a zinku, byl levný, dobře se razil a v oběhu vydržel. Hodnotu drobné mince určoval zákon, ne obsah kovu.
První světová válka bronzové haléře z oběhu vytlačila. Měď byla potřeba pro válečnou výrobu, a tak se rakouský dvouhaléř od roku 1916 razil ze železa a ražba bronzového haléře skončila v témže roce. Bronzové dvouhaléře nesou letopočty 1892 až 1915.
Haléře z měděné slitiny se znovu objevily za druhé světové války na Slovensku. Slovenský stát razil v Kremnici od roku 1939 desetihaléře a od roku 1940 dvacetihaléře; dvacetihaléř má na rubu Nitranský hrad a na líci státní znak. Katalogy uvádějí kov jako bronz, některé prameny přesněji jako slitinu mědi se zinkem. Ročník 1941 se z bronzových dvacetihaléřů razil v nejmenším nákladu, asi čtyři miliony kusů.
Úspora kovu nakonec dolehla i sem. V letech 1942–1943 nahradil u dvacetihaléřů měděnou slitinu hliník a bronzové dvacetihaléře přestaly platit 31. července 1943.





