Bronzové medaile Ferdinanda I. Dobrotivého

Ferdinand I. Dobrotivý (1793–1875), jako český král Ferdinand V., se narodil 19. dubna 1793 ve Vídni. Byl synem císaře Františka II., později rakouského císaře Františka I. Vládu převzal po jeho smrti v roce 1835. Stejné jméno s různým pořadovým číslem odpovídá dvěma panovnickým titulům; nejde o Ferdinanda I., který nastoupil na český trůn v 16. století.

Ferdinandova zdravotní omezení ovlivňovala jeho možnosti osobně řídit stát. Zásadní rozhodnutí proto vznikala za výrazného podílu státní konference a kancléře Metternicha. Dvůr se snažil zachovat stávající pořádek a dynastické nástupnictví. V roce 1836 byl Ferdinand v Praze korunován českým králem a korunovační slavnosti se týkaly také jeho manželky Marie Anny. Šlo o poslední korunovaci českého panovníka.

Revoluční rok 1848 přinesl vládě zásadní krizi. Metternich odstoupil, císařský dvůr odjel z Vídně nejprve do Innsbrucku a později našel útočiště v Olomouci. Právě tam Ferdinand 2. prosince 1848 abdikoval ve prospěch osmnáctiletého synovce Františka Josefa I. Změna panovníka měla dynastii umožnit nový začátek uprostřed revolučních konfliktů. Ferdinandovo odstoupení ukončilo jeho vládu, nikoli jeho členství v císařské rodině.

Po abdikaci žil převážně v Praze a při správě svého rozsáhlého soukromého majetku dosahoval dobrých výsledků. Zůstával spojován s přívlastkem Dobrotivý a s pražským prostředím, v němž strávil dlouhá léta po skončení vlády. Zemřel 29. června 1875 v Praze. Jeho tělo bylo poté uloženo do kapucínské krypty ve Vídni. Po předání trůnu svému nástupci prožil ještě více než čtvrt století.