Bronzové mince z Alexandrie
Bronzové mince z Alexandrie vznikaly pro uzavřený peněžní oběh římského Egypta: drobné bronzy od Augusta a pozdní tetradrachmy 3. století, v nichž zbylo necelé procento stříbra a které nesou rok vlády císaře. Po Diokleciánově reformě roku 296 razila Alexandrie už jen běžné říšské mince, například folly.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Když Augustus roku 30 př. n. l. připojil Egypt k říši, ponechal mu po vzoru Ptolemaiovců vlastní uzavřenou měnu. Cizí mince se při vstupu do Alexandrie musely směnit za místní a téměř všechny mince pro Egypt razila alexandrijská mincovna, rozdělená do čtyř dílen. Bronzové mince se od Augusta razily ve čtyřech, od Nerona v šesti hodnotách; jejich soustava je tak nepřehledná, že je katalogy třídí podle průměru, ne podle nominálu.
Hlavní mincí byla od Tiberia billonová tetradrachma. Už za něj obsahovala jen 20–25 % stříbra a postupně ztrácela ryzost i váhu. Poslední tetradrachmy z konce 3. století měří jen 16–18 mm a stříbra mají asi 0,6 %, takže jde fakticky o bronzové mince. Datují se podle let vlády císaře: za znakem L pro „rok“ stojí řecké písmeno, A pro první rok, B pro druhý a tak dále.
K nejznámějším alexandrijským bronzům patří měděné drachmy a půldrachmy Hadriána, Antonina Pia, Marka Aurelia a Commoda s majákem na ostrově Faru, důležitý pramen k podobě tohoto divu světa. Vlastní egyptská měna skončila s Diokleciánovou reformou roku 296; od té doby razila Alexandrie stejné říšské mince jako ostatní mincovny, včetně bronzových follů.





