Bronzové mince z Alexandrie
Bronzové mince z Alexandrie vznikaly pro uzavřený peněžní oběh římského Egypta: drobné bronzy od Augusta a pozdní tetradrachmy 3. století, v nichž zbylo necelé procento stříbra a které nesou rok vlády císaře. Po Diokleciánově reformě roku 296 razila Alexandrie už jen běžné říšské mince, například folly.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Ovládací prvky výpisu
Když Augustus roku 30 př. n. l. připojil Egypt k říši, ponechal mu po vzoru Ptolemaiovců vlastní uzavřenou měnu. Cizí mince se při vstupu do Alexandrie musely směnit za místní a téměř všechny mince pro Egypt razila alexandrijská mincovna, rozdělená do čtyř dílen. Bronzové mince se od Augusta razily ve čtyřech, od Nerona v šesti hodnotách; jejich soustava je tak nepřehledná, že je katalogy třídí podle průměru, ne podle nominálu.
Hlavní mincí byla od Tiberia billonová tetradrachma. Už za něj obsahovala jen 20–25 % stříbra a postupně ztrácela ryzost i váhu. Poslední tetradrachmy z konce 3. století měří jen 16–18 mm a stříbra mají asi 0,6 %, takže jde fakticky o bronzové mince. Datují se podle let vlády císaře: za znakem L pro „rok“ stojí řecké písmeno, A pro první rok, B pro druhý a tak dále.
K nejznámějším alexandrijským bronzům patří měděné drachmy a půldrachmy Hadriána, Antonina Pia, Marka Aurelia a Commoda s majákem na ostrově Faru, důležitý pramen k podobě tohoto divu světa. Vlastní egyptská měna skončila s Diokleciánovou reformou roku 296; od té doby razila Alexandrie stejné říšské mince jako ostatní mincovny, včetně bronzových follů.
