Bronzové mince z Antiochie
Bronzové mince z Antiochie pocházejí z mincovny v Antiochii nad Orontem, hlavním městě římské Sýrie a jednom z největších měst říše. Zahrnují znehodnocené antoniniány 3. století, které se od stříbra propadly téměř k bronzu, i drobné bronzy 4. století včetně posmrtných ražeb Konstantina I. Velikého.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový as Hadriána z Antiochie představuje atraktivní ukázku římského provinciálního mincovnictví v Sýrii. Spojuje císařskou autoritu s řeckým prostředím východních provincií...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Antiochii na řece Orontu založil kolem roku 300 př. n. l. Seleukos I. Níkátór. Byla hlavním městem Seleukovské říše a po římském ovládnutí roku 63 př. n. l. hlavním městem provincie Sýrie. S možná více než půl milionem obyvatel patřila po Římě a Alexandrii k největším městům říše a od počátku 4. století sídlil v ní správce celé východní diecéze.
Ve 3. století razila Antiochie velké množství antoniniánů. Tuto dvojnásobnou minci se zářivou korunou zavedl roku 215 Caracalla jako stříbrnou, s každou další emisí v ní však ubývalo stříbra. Koncem 3. století se razila téměř výhradně z bronzu, často z přetavených starších mincí; patří sem antoniniány Gallienovy a Probovy.
Po reformách Diocletiana, který kolem roku 294 zavedl velký bronzový follis, razila Antiochie hlavně bronzové mince s mincovní značkou v úseku rubu. Po smrti Konstantina I. Velikého roku 337 tu za Constantia II. vznikaly drobné bronzy na jeho památku: na líci zahalená hlava zbožštělého císaře s opisem DV CONSTANTINVS PT AVGG, na jednom z typů rubu císař na čtyřspřeží, k němuž se shora natahuje Boží ruka.
