Bronzové mince z mincovny Soluň
Bronzové mince z mincovny Soluň, antické Thessaloniky, pocházejí z jedné z hlavních mincoven pozdní římské říše a Byzance. Patří k nim drobné bronzy Konstantina I. Velikého a jeho synů ze 4. století se značkou TS v úseku na rubu; mincovna ale s přestávkami razila až do 14. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový nummus Konstantina II. pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na reverzu podtrhují...
Ovládací prvky výpisu
Soluň razila mince už před Diokleciánovou vládou (284–305); Dioklecián z ní učinil mincovnu diecéze Moesie. Za tetrarchie se město stalo sídlem césara Galeria, který tu nechal postavit palác, hipodrom, vítězný oblouk a mauzoleum. Později byla Soluň hlavní mincovnou diecéze Makedonie a celé prétoriánské prefektury Illyricum.
Ve 4. století odtud vycházely velké série bronzových mincí. Pro Konstantina II. jako césara se tu v letech 320–321 a 324 razily bronzy s opisem CAESARVM NOSTRORVM a slibem VOT X ve věnci. Bronzy Konstantinových synů nesou v úseku pod obrazem rubu značku se zkratkou TS.
Když se v 5. století rozpadla síť římských mincoven, zůstaly na Východě v činnosti na počátku vlády Anastasia I. jen Konstantinopol a Soluň. Anastasiova reforma z roku 498 zavedla velký bronzový follis v hodnotě 40 nummií s hodnotou vyznačenou řeckou číslicí. V první etapě razila Soluň až do let 629/630. Za Alexia I. Komnena se ražba obnovila a Soluň byla až do 14. století hlavní provinční mincovnou; poslední určitelné mince pocházejí z let 1369–1387.
