Bronzové nummi Augusta
Bronzové nummi Augusta jsou kategorií, kde slovo nummus neoznačuje skutečný nominál – za Augusta se tak říkalo minci obecně a zvlášť sesterciu. Patří sem bronzová ražba z Antiochie, provinční mince z doby jeho vlády, kterou katalogy vedou podle průměru, nikoli pod jménem konkrétního nominálu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzový nummus Konstantina II. pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na reverzu podtrhují...
Ovládací prvky výpisu
Latinské slovo nummus pochází z řeckého noummos. V pozdní republice a za Augusta (vláda 27 př. n. l. – 14 n. l.) znamenalo minci obecně a zvlášť sestercius, tehdejší základní účetní jednotku. Jako jméno konkrétní mince se nummus objevuje až kolem roku 294 n. l., kdy tak zřejmě úředně zněl název velké bronzové mince tetrarchie, dnes známé jako follis.
Augustova reforma kolem roku 23 př. n. l. ustavila soustavu mincí z obecných kovů: sestercius z mosazi o hmotnosti asi 27 gramů a průměru 33 milimetrů, dupondius rovněž z mosazi a as z mědi. Vedle ní razily provinční mincovny vlastní bronzy. V syrské Antiochii vznikaly za Augusta bronzy s velkými písmeny S C ve věnci, které odborné katalogy provinčních ražeb vedou podle průměru a hmotnosti, nikoli podle římského nominálu.
