Bronzové nummi Galeria Maximiana
Bronzové nummi Galeria Maximiana pocházejí z doby tetrarchie, kdy Galerius vládl jako caesar od roku 293 a jako augustus v letech 305–311. Nummus, ve sbírkách často zvaný follis, zavedl Dioklecián kolem roku 294 jako velkou bronzovou minci s tenkou vrstvou stříbra na povrchu, která měla vážit asi 10 gramů.
Galerius (asi 258–311) se stal caesarem při zřízení tetrarchie v roce 293 a po abdikaci Diokleciána roku 305 augustem. Jeho běžnou mincí byl nummus, kterému numismatici dlouho říkali follis. Zavedla ho Diokleciánova reforma kolem roku 294 a podle dnešního poznání se mu v antice říkalo právě nummus.
Nový nominál měl vážit 1/32 římské libry, tedy asi 10 gramů, při průměru 27 až 30 milimetrů. Razil se z bronzu a na povrchu nesl tenkou vrstvu stříbra, takže obsahoval celkem kolem 4 % stříbra; v katalozích se proto někdy vede jako billon. Při zavedení platil 12,5 početního denáru a reforma z 1. září 301 jeho hodnotu zvýšila na 25.
Tato stabilita nevydržela. V dalších desetiletích nummus ubýval na velikosti i obsahu stříbra a za Konstantina Velikého byl už menší a stříbra v něm téměř nebylo. Ražby z posledních let Galeriovy vlády proto bývají lehčí než první diokleciánské nummy. Typickým rubem tetrarchických nummů byl Génius římského lidu, obecný symbol jednoty říše.
Nummy Galeria razilo mnoho mincoven rozdělené říše. Jednou z nich byla Siscia v Horní Panonii, dnešní Sisak v Chorvatsku, kde císařská mincovna pracovala v letech 262 až 383.
