Bronzové nummi Konstantina I. Velikého
Bronzové nummi Konstantina I. Velikého jsou drobné bronzové mince z let 306–337, které římské mincovny razily ve velkém množství. Nummus, v numismatice často zvaný follis, za Konstantinovy vlády výrazně ztratil na váze i stříbře, zatímco hodnotu měny nově nesl zlatý solidus, 72 kusů z libry zlata.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Ovládací prvky výpisu
Konstantin I. Veliký (asi 272–337) vládl od roku 306, od roku 324 jako jediný císař celé říše. Bronzový nummus, kterému numismatici dlouho říkali follis, zavedl kolem roku 294 Dioklecián: vážil asi 10 g, měl průměr kolem 30 mm a obsahoval asi 4 % stříbra, z velké části v tenké postříbřené vrstvě na povrchu. Jeho antické jméno bylo zřejmě právě nummus.
Za Konstantina nummus rychle ubýval. Kusy z let 319–320 váží kolem 3,2 g a ražby z let 323–324 jen asi 2,7 g při průměru 19 mm; v katalozích se označují jako redukované nummy a kvůli zbytkům stříbra i jako billonové. Konstantin se o obnovu stříbrné měny nepokoušel. Soustředil se na ražbu zlatého solidu, 72 kusů z libry zlata, a bronzové mince se dál znehodnocovaly.
Na rubech nummů se odráží proměna Konstantinovy propagandy: v prvních letech se objevuje bůh Mars, od roku 310 Sol Invictus, později vítězné typy jako SARMATIA DEVICTA a postupně i křesťanské symboly. Mince se razily v mnoha mincovnách říše, od Londinia po Siscii; mincovnu udává zkratka pod obrazem. V letech 331–336 dal Konstantin zabavit zlaté, stříbrné i bronzové sochy z pohanských chrámů a roztavit je na mince.
