Bronzové nummi Konstantina II.
Bronzové nummi Konstantina II. jsou drobné mince syna Konstantina Velikého z let 317–340, kdy vládl nejprve jako caesar a od roku 337 jako augustus. Nummus vznikl kolem roku 294 jako bronzová mince se stopou stříbra, za Konstantinových synů z něj zbyl malý bronzový peníz s nepatrnou příměsí stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus Konstantina II. pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na reverzu podtrhují...
Ovládací prvky výpisu
Nummus zavedla Diokleciánova reforma kolem roku 294. Nová mince vážila asi 10 gramů a obsahovala kolem 4 % stříbra, z velké části v tenké povrchové vrstvě. Novodobí numismatici jí dlouho říkali follis, dobový název byl ale nejspíš nummus. V následujících desetiletích se mince zmenšovala a stříbra v ní ubývalo; za Konstantina Velikého ho obsahovala už jen nepatrně.
Konstantin II. (316–340) se stal caesarem 1. března 317 jako malé dítě, a jeho jméno proto nesou nummi po dvě desetiletí. Patří k nim typ s nápisem VOT X ve vavřínovém věnci a opisem CAESARVM NOSTRORVM, připomínající sliby k desetiletí vlády caesarů. Po otcově smrti se 9. září 337 stal augustem a spravoval Galii, Hispánii a Británii; v dubnu 340 padl v léčce u Akvileje.
Nummi z let jeho samostatné vlády 337–340 vede katalog Roman Imperial Coinage jako drobné mince z bronzu s malou příměsí stříbra. Protože jejich dobová jména nejsou jistá, třídí je numismatici podle průměru – kusy o průměru 17 až 21 mm se označují AE3. Označení „bronzový“ tak u těchto nummů vystihuje kov lépe než u prvních Diokleciánových kusů, které stříbrem ještě skutečně zářily.
