Bronzové sestercie Alexandra Severa
Bronzové sestercie Alexandra Severa razila mincovna v Římě v letech 222–235. Mosazný sestercius byl stále velkou mincí s výrazným portrétem, katalog RIC jich od Alexandra zná kolem dvou set typů, kov však už ztrácel kvalitu, protože se do něj přetavovaly starší ražby. Hodnotou šlo o čtvrtinu denáru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sesterc Alexandra Severa z římské mincovny připomíná závěrečnou fázi severovské dynastie. Bronzová ražba s motivem vojenské ctnosti Virtus spojuje portrétní tradici císařského...
Ovládací prvky výpisu
Alexander Severus (208–235) se stal římským císařem roku 222 a vládl pod silným vlivem své matky Julie Mamaey; oba byli roku 235 zabiti vzbouřenými vojáky.
Jeho mincovní zásahy se týkaly hlavně stříbra. Po nástupu snížil ryzost denáru ze 46,5 na 43 %, roku 229 ji zvýšil na 45 % a o rok později na 50,5 %. Sestercius se razil dál z orichalka, mosazi mědi a zinku, a hodnotou představoval čtvrtinu denáru.
Kov sesterciů se však ve 3. století zhoršoval. Mincovny čím dál víc používaly roztavené staré sestercie a zinek se při tavení mědi ztrácel, protože vře při nižší teplotě, než měď taje; chybějící podíl nahrazoval bronz a olovo. Výsledkem jsou tmavší mince ražené na méně pečlivě připravených střížcích, i když portréty zůstávaly výrazné.
Sestercie se razily ještě několik desetiletí po Alexandrovi; poslední vznikly za Aureliána a reformy 4. století už s nimi nepočítaly.
