Bronzové sestercie Domitiana
Bronzové sestercie Domitiana vznikaly v letech 81–96 v římské mincovně. Šlo o velké mince z mosazi, takzvaného orichalka, o váze obvykle 25–28 g a průměru 32–34 mm. Na rubech se často objevuje Minerva, bohyně, kterou Domitianus uctíval nejvíc ze všech. Sestercius měl hodnotu čtvrtiny denáru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sesterc císaře Domitiana s motivem Minervy představuje výraznou ražbu flavijského období. Velký římský nominál spojuje císařskou titulaturu, každodenní peněžní oběh a...
Ovládací prvky výpisu
Domitianus (51–96) vládl jako římský císař v letech 81–96. Proslul přísnou finanční politikou, jeho mince vynikají pečlivou titulaturou i propracovanými ruby a sestercius jako největší mince z obecného kovu dával rytcům nejvíc prostoru.
Od Augustovy reformy se sestercius razil z mosazi, slitiny mědi a zinku, kterou Římané nazývali orichalkum – „zlatá měď“ podle lesku čerstvě ražených mincí. Rozdíl mezi bronzem a mosazí pro ně byl podstatný, orichalkum mělo asi dvojnásobnou cenu mědi. Označení „bronzový“ je u sestercia jen sběratelská zkratka pro obecný kov. Hodnotou odpovídal sestercius čtvrtině denáru a čtyřem asům.
Hned v roce 81 vyšly sestercie s Minervou kráčející s kopím a štítem nebo stojící s kopím. Domitianus měl Minervě zasvěcenou soukromou svatyni a pojmenoval po ní i legii I Minervia. Sestercius byl také měřítkem platů: legionář dostával za Domitiana 1 200 sesterciů ročně místo dřívějších 900.
