Bronzové sestercie Filipa I. Araba
Bronzové sestercie Filipa I. Araba razila v letech 244–249 mincovna v Římě. Velké mince ze slitiny mědi a zinku, ve 3. století stále víc doplňované bronzem, patří k posledním generacím této největší mince. Zvláštní skupinu tvoří ražby k tisíciletí Říma roku 248 s opisem SAECVLARES AVGG.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Filip I. Arab vládl od února 244 do září 249, kdy byl zabit u Verony. Sestercie s jeho portrétem razila jen mincovna v Římě; císař na nich nosí vavřínový věnec, zatímco na stříbrných antoniniánech korunu paprsčitou. Sestercie vycházely i se jménem jeho manželky Otacilie Severy a syna Filipa II.
Sestercius byl v době císařství velkou mincí ze slitiny mědi a zinku zvané orichalkum, o hmotnosti zhruba 25–28 g. Ve 3. století se kvalita kovu horšila: mincovny přetavovaly starší sestercie, zinek se při tom ztrácel a chybějící kov se doplňoval bronzem, někdy i olovem. Proto se sestercie této doby běžně řadí k bronzovým mincím.
Roku 248 slavil Řím tisíc let od založení. Filip k výročí uspořádal velkolepé hry a mincovna vydala ražby s opisem SAECVLARES AVGG ve všech kovech, od zlatých aureů po sestercie, dupondie a asy, pro císaře, císařovnu i syna. Výdaje na vojsko, stavby a poplatky Peršanům vedly zároveň ke znehodnocení stříbrného antoniniánu. Velké sestercie se razily ještě několik desetiletí, jedny z posledních vydal Aurelián v 70. letech 3. století.





