Bronzové sestercie Maximina Thraxe
Bronzové sestercie Maximina Thraxe razila v letech 235–238 mincovna v Římě. Velké mince ze slitiny mědi a zinku, kterou ve 3. století stále víc doplňoval bronz, nesou od roku 236 v titulatuře přídomek GERM za vítězství nad Germány. Pro zbožštěnou manželku Paulinu vznikly sestercie DIVA PAVLINA.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Maximinus Thrax vládl od března 235 do jara 238, kdy ho u obléhané Aquileie zabili vlastní vojáci. Sestercie s jeho portrétem razila jen mincovna v Římě. Zpočátku nesou opis IMP MAXIMINVS PIVS AVG; po vítězství nad Alamany roku 236, kdy přijal titul Germanicus Maximus, se opis mění na MAXIMINVS PIVS AVG GERM. Téhož roku nechal prohlásit za božskou svou zesnulou manželku Paulinu a mincovna pro ni vydala sestercie s opisem DIVA PAVLINA.
Sestercius byl největší mosaznou mincí císařství. Slitina mědi a zinku se nazývala orichalkum, doslova „zlatá měď“, a sestercius z ní vážil zhruba 25–28 g. Ve 3. století se kvalita kovu zhoršovala: mincovny stále více přetavovaly starší sestercie, zinek se při tavení ztrácel a chybějící kov se nahrazoval bronzem, někdy i olovem. Proto se sestercie této doby běžně řadí k bronzovým mincím.
Maximinus zdvojnásobil vojákům žold a téměř nepřetržité války financoval vyššími daněmi a konfiskacemi, které mu znepřátelily vládnoucí vrstvu. Rubní obrazy jeho sestercií se značkou SC (senatus consulto) zdůrazňují vztah k armádě a péči o stát – Fides Militum, „věrnost vojska“, Salus nebo Providentia.





