Bronzové sestercie Philippa mladšího
Bronzové sestercie Philippa mladšího razila mincovna v Římě v letech 244–249 pro syna císaře Filipa Araba, nejprve jako pro následníka trůnu s titulem caesar, později jako pro spoluvládce. Patří k velkým mosazným mincím z doby, kdy římská měna v polovině 3. století rychle ztrácela na kvalitě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sestercius Filipa II. připomíná mladého caesara a následníka Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodu. Heslo PRINCIPI IVVENTVS představuje císařova syna jako...
Ovládací prvky výpisu
Philippus mladší (237–249) byl synem císaře Filipa Araba a Otacilie Severy. Caesarem se stal roku 244 jako sedmiletý, kdy jeho otec převzal vládu, a později ho otec povýšil na augusta a spoluvládce. Zahynul roku 249 v Římě ve dvanácti letech; podle antických autorů v boji s Deciem, podle moderních historiků ho po zprávě o otcově smrti zabila pretoriánská garda.
Sestercie s jeho jménem razila mincovna v Římě. Na ražbách z doby, kdy byl caesarem, nese chlapec nepokrytou hlavu a opis M IVL PHILIPPVS CAES; rub ho ukazuje ve vojenském oděvu se zeměkoulí a kopím a s opisem PRINCIPI IVVENT – „prvnímu mezi mládeží“, což byl titul následníka. Jako všechny mosazné nominály nesou i tyto sestercie písmena S C, zkratku senatus consulto.
Sestercius se razil z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum a cenili zhruba na dvojnásobek mědi; katalogy ji běžně souhrnně vedou jako bronz. V raném císařství vážil 25–28 g. V polovině 3. století už byl lehčí a z horšího kovu – sestercie Gordiana III., Filipa Araba a jeho rodiny ve sbírce Univerzity Karlovy váží zhruba 15–20 g. Mincovna stále víc přetavovala starší sestercie a slitina přitom postupně ztrácela cín.
