Bronzové sestercie Traiana
Bronzové sestercie Traiana jsou velké mosazné mince z let 98–117 ražené v Římě. Patří k nejvýpravnějším sesterciím vůbec: vedle personifikací zobrazují i stavby jeho vlády – most přes řeku, Circus Maximus, Ulpijskou baziliku nebo nový přístav u Ostie. Vážily 25–28 g a měřily 32–34 mm.
Traianus (53–117) vládl od ledna 98 do srpna 117. Sestercius byl v jeho době největší běžnou mincí: vážil 25–28 g, měřil 32–34 mm a razil se z mosazi zvané orichalkum, slitiny mědi se zinkem. Velký zlatavý kotouč nabízel rytcům plochu, jakou neměl denár ani zlatý aureus.
Typy z let 103–111 nesou opis S P Q R OPTIMO PRINCIPI – senát a lid římský nejlepšímu vládci – a zobrazují například jednoobloukový most přes řeku s lodí pod ním nebo Circus Maximus s obeliskem uprostřed. V letech 112–114 přibyla Basilica Ulpia s nápisem BASILICA VLPIA, přístav s opisem PORTVM TRAIANI a personifikace silnice VIA TRAIANA s kolem. Zkratka S C odkazuje k usnesení senátu, které provázelo ražbu bronzových nominálů.
Ve stříbře Traianus roku 107 snížil ryzost denáru a stáhl z oběhu denáry ražené před Neronovou devalvací. Sestercius, mince z obecných kovů v hodnotě čtvrtiny denáru, se tím nezměnil. Pozdější sestercie mají horší kov, protože se do nich přetavovaly starší kusy a zinek se při tom ztrácel.





