Bronzové sestercie Treboniana Galla
Bronzové sestercie Treboniana Galla razila mincovna v Římě v letech 251–253. Patří k posledním generacím mosazného sestercia, kdy těžiště měny leželo jinde – v antoninianu, stříbrné minci chudnoucí s každou emisí, raženém v Antiochii, Římě a Mediolanu. Poslední sestercie razil Aurelián.
Trebonianus Gallus (asi 206–253) byl provolán císařem v červnu 251, když Decius padl v bitvě u Abritu, a vládl spolu se synem Volusianem do srpna 253.
Za jeho vlády se v Římě razily sestercie, dupondie a asy, hlavní mincí však byl antoninianus. Zavedl ho Caracalla roku 215 jako dvojnásobek denáru, už od počátku ale obsahoval stříbra jen za jeden a půl denáru a každá další emise ho měla méně. Gallovy antoniniány vznikaly hlavně v Antiochii a v Římě, menší část v Mediolanu; katalog RIC proti nim uvádí jen asi tři desítky typů jeho sesterciů.
Teoreticky platil sestercius osminu antoniniánu, jenže kov velké mosazné mince měl často vyšší hodnotu. V následujících desetiletích proto stát i padělatelé stahovali sestercie z oběhu a tavili je na znehodnocené antoniniány. Poslední sestercie razil Aurelián.
