Bronzové soly Ludvíka XVI.
Bronzové soly Ludvíka XVI. jsou mince v hodnotě jednoho a dvou solů z let 1791–1793, ražené v době konstituční monarchie ze zvonoviny zabavených kostelních zvonů smíšené s mědí. Raznice pro ně rozdělovalo Národní shromáždění mezi mincovny tak, aby žádný departement nebyl zvýhodněn ani znevýhodněn.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Ovládací prvky výpisu
Sol vznikl ze zkomoleného latinského slova solidus a ve Francii zůstal až do konce 18. století účetní jednotkou – dvacetinou livry. Jako mince se v průběhu staletí razil ve stříbře, billonu, mědi a nakonec v bronzu. Za Ludvíka XVI. po revoluci nesl sol na rubu hodnotu 12 deniers, dvojnásobná mince 2 sols.
Kov pro tyto mince měly dát kostelní zvony. Národní shromáždění v roce 1791 rozhodlo zvonovinu přetavit na drobné mince, protože drobných platidel se nedostávalo. Výbor pro mince brzy zjistil, že čistá zvonovina je křehká a mince z ní se snadno napodobují, a proto ji začal mísit se stejným dílem mědi. Proto se soly z let 1791–1793 dnes řadí k bronzovým mincím.
Raznice pro mince 12 deniers a 2 sols se rozdělovaly mezi mincovny tak, aby každý departement dostal obojí a žádný kraj nebyl zvýhodněn. Ve stálých i dočasných mincovnách vzniklo obrovské množství kusů. Ražbu ukončil pád monarchie a v roce 1795 nahradil livru a sol desetinný frank, i když slovo sou se v hovorové francouzštině udrželo jako označení dvacetiny franku.
