Bronzové soly
Bronzové soly jsou francouzské drobné mince v hodnotě jednoho solu, tedy dvanácti denárů, ražené za revoluce v letech 1791–1793 také ze zvonoviny – bronzu z roztavených kostelních zvonů. V 18. století se sol razil z mědi, po zavedení franku roku 1795 ho vystřídaly decimy a centimy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Ovládací prvky výpisu
Sol, lidově sou, byl ve francouzské soustavě dvacetinou livru a dělil se na dvanáct denárů. Jako skutečná mince prošel dlouhým úpadkem: z původně stříbrné a později billonové mince se v 18. století stala drobná mince měděná. Bronzové soly patří do posledních let jeho existence, do doby Velké francouzské revoluce.
Revoluční Francie trpěla nedostatkem drobných mincí, a tak se na jejich ražbu začal používat i kov kostelních zvonů. Zvonovina je slitina mědi a cínu, tedy bronz. Vedle ní se dál razilo i z mědi a dalších slitin, které byly po ruce, proto se kovové složení kusů téhož typu liší a katalogy je uvádějí různě.
Typickou ražbou je dvanáctidenár z let 1791–1793 s portrétem Ludvíka XVI. (1754–1793) a titulem Roi des François, tedy král Francouzů. Na rubu nese hodnotu „12 D.“, svazek prutů s frygickou čapkou v dubovém věnci a opis LA NATION LA LOI LE ROI s letopočtem a „rokem svobody“. Vznikal ve velkém množství v řadě mincoven včetně dočasných, například v Metách se značkou AA.
Konec solu jako mince přinesla desítková reforma: roku 1795 nahradil livre frank dělený na decimy a centimy. Slovo sou se však v hovorové francouzštině udrželo jako označení pěticentimové mince.
