Bronzové starořecké mince
Bronzové starořecké mince sloužily od 4. století př. n. l. jako drobné peníze řeckých městských států a helénistických království. Bronz převzal roli nejmenších stříbrných mincí, které byly tak drobné, že se snadno ztrácely, a pod římskou nadvládou z něj byla většina mincí řeckých měst.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzová mince z Amisu pochází z období vlády Mithridata VI. Eupatora, jednoho z nejvýraznějších protivníků římské expanze. Spojuje dějiny pontského království s řeckou...
Ovládací prvky výpisu
Řecký obol nese podle antické tradice jméno po kovových rožních, které se kdysi směňovaly po hrstech – šest rožní, kolik se vešlo do hrsti, tvořilo drachmu. V klasických Athénách byl obol stříbrný a dělil se na osm chalků, jinde na dvanáct. Ve 4. století př. n. l. se začaly razit bronzové oboly. Byly větší než stříbrné, protože bronz měl nižší hodnotu, a právě proto byly oblíbené.
Bronz razila i helénistická království. Mithridatés VI. Pontský, který vládl v letech 120–63 př. n. l., spojoval na mincích řecké motivy s perskými a oblíbenou postavou na nich byl Perseus, prostředník mezi Východem a Západem. Pod římskou nadvládou razila řecká města mince dál až do 3. století n. l., většinou z bronzu. Bronz, slitina mědi a cínu, se v zemi pokrývá patinou.
