Bronzové tetradrachmy
Bronzové tetradrachmy jsou alexandrijské tetradrachmy římského Egypta z druhé poloviny 3. století, kdy původně stříbrná mince přišla téměř o všechno stříbro a změnila se ve slitinu mědi. Razily se v Alexandrii pro uzavřený egyptský oběh až do měnové reformy Diokleciána v letech 296–297.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Ovládací prvky výpisu
Tetradrachma byla v řeckém světě velkou stříbrnou mincí o hmotnosti kolem 17 gramů. V Egyptě, který si po připojení k Římu ponechal vlastní uzavřenou měnu, ji Římané nezrušili, ale přetvořili: za Tiberia, v sedmém roce jeho vlády (20/21 n. l.), začala alexandrijská mincovna razit tetradrachmy z billonu se zhruba čtvrtinou stříbra, takže obsahovaly přibližně tolik drahého kovu jako římský denár.
Od té doby alexandrijská tetradrachma sledovala stav římských financí. Snížení ryzosti za Nerona vydrželo jako standard až do Marka Aurelia, potom stříbra dál ubývalo. Ve 3. století, v době vojenských císařů a hospodářské krize, se mince proměnila ve slitinu mědi s olovem a jen nepatrnou příměsí stříbra. Jménem zůstala tetradrachmou, svou hodnotu však držela už jen díky státní autoritě.
Tetradrachmy této pozdní fáze, ražené například za Probu nebo Carina, mají tmavě hnědý až zelenavý povrch typický pro měď a v katalozích se uvádějí jako bronzové nebo potinové. Jako všechny alexandrijské ražby nesou letopočet podle roku vlády panovníka, uvozený znakem L a řeckou číslicí – L B tedy znamená druhý rok vlády. Egyptský rok začínal koncem srpna, proto se letopočty převádějí jako dvojice let, například 276/277.
Konec přinesla Diokleciánova reforma v letech 296–297, která Egypt začlenila do jednotné měnové soustavy říše. Alexandrijská mincovna pak razila běžné říšské mince a tetradrachma, nominál s více než osmisetletou tradicí, zanikla.
