Bruselské franky
Bruselské franky jsou mince belgického franku z královské mincovny v Bruselu, která v letech 1832–2017 razila všechny oficiální belgické mince. Vznikaly tu i franky Lucemburska, jehož měna byla s belgickou svázána, od oběžných mincí po stříbrné pamětní ražby. Belgický frank platil od roku 1832 do roku 2002.
Belgický frank zavedlo nové Belgické království roku 1832 místo guldenu, v hodnotě rovné francouzskému franku; roku 1865 se Belgie stala jednou ze zakladatelek Latinské mincovní unie. Mincovna v Bruselu razila všechny oficiální belgické mince od roku 1832 až do roku 2017, tedy franky i první eurové mince. Od roku 1886 nesly některé belgické mince vedle francouzských i nizozemské opisy.
Dvojjazyčnost se promítla i do stříbrných pamětních mincí. Například 250 franků z roku 1976 k 25. výročí nástupu krále Baudouina I. Belgického na trůn (17. 7. 1951) vyšlo ve dvou verzích, s opisem BAUDOUIN – ROI DES BELGES, nebo BOUDEWIJN – KONING DER BELGEN. Mince je ze stříbra o ryzosti 835/1000, váží 25 g a měří 37 mm; portrét navrhl Antoon Luyckx, rub s monogramem B pod korunou Marc Severin.
Lucembursko zavedlo vlastní frank roku 1854 v paritě s belgickým, roku 1921 uzavřelo s Belgií měnovou unii a od roku 1944 do roku 2002 platil jeden lucemburský frank za jeden belgický. Velkou část lucemburských mincí razil Brusel do zásoby na mnoho let. Patří k nim i stříbrných 500 franků z roku 1994 k 50. výročí osvobození, s portrétem velkovévody Jana Lucemburského. Obě měny nahradilo euro; staré franky přestaly platit 28. 2. 2002.
