Bruselské tolary
Bruselské tolary jsou křížové tolary Rakouského Nizozemí, které Marie Terezie zavedla roku 1755 místo dosavadního dukatonu. Po prvních letech ražby v Antverpách je od let 1757–1758 razila bruselská mincovna se značkou andělské hlavičky, a to pro Marii Terezii i pro Františka I. Štěpána Lotrinského.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Ovládací prvky výpisu
Rakouské Nizozemí, zhruba dnešní Belgie, připadlo Habsburkům v roce 1714 po válce o španělské dědictví. Dekretem z 19. 5. 1755 zavedla Marie Terezie novou velkou stříbrnou minci, která měla nahradit dosavadní dukaton – křížový tolar. Jméno dostal podle burgundského kříže s korunami mezi rameny; na ražbách Františka I. Štěpána Lotrinského nahradil jednu z korun řád Zlatého rouna.
Tolar vážil 29,44 g při ryzosti 873/1000, tedy asi 25,7 g ryzího stříbra, a vedle něj se razil půltolar. Zprvu se razilo v Antverpách se značkou ruky, od let 1757–1758 v bruselské mincovně, která své ražby označovala andělskou hlavičkou. V opise se panovník uvádí jako vévoda brabantský a hrabě flanderský, zkráceně BRAB. a FLAND.
Křížový tolar se ujal i mimo Nizozemí. Od 80. let 18. století jej razily další mincovny monarchie – od roku 1783 Vídeň, od roku 1784 Kremnice a v letech 1795–1797 Praha. Rakousko jím za válek s revoluční Francií platilo armádu a v oběhu měl asi o desetinu vyšší kurz než konvenční tolar. V jižním Německu se z něj stal korunní tolar, který tamní státy razily ještě v první třetině 19. století.





