Centesimi českého království
Centesimi českého království se v Čechách nikdy nerazily – centesimo byla setina liry Lombardsko-Benátského království, které Habsburkové drželi v letech 1815–1866. Kategorie zahrnuje měděné drobné mince, jež tam vydávali rakouští císaři od Františka I. po Františka Josefa I., zároveň čeští králové.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Lombardsko-Benátské království vzniklo na vídeňském kongresu roku 1815 a jeho králem byl rakouský císař, tentýž panovník, který nosil českou korunu. Ferdinand I. Dobrotivý, v Čechách Ferdinand V., to stvrdil i obřadně: 7. září 1836 byl v Praze korunován českým králem a 6. září 1838 v Miláně železnou korunou lombardskou – jako poslední panovník vůbec.
Měnou království byla lira dělená na sto centesimi. Rakouská správa ji začala razit roku 1822 a měděné drobné mince vznikaly v Miláně se značkou M a v Benátkách se značkou V. Pětice centesimi z roku 1852 nese na jedné straně hodnotu, letopočet a značku, na druhé dvouhlavého orla s italským opisem IMPERO AUSTRIACO.
Lombardii Rakousko ztratilo roku 1859. Benátsko přešlo roku 1862 na zlatník dělený na sto soldi a po prusko-rakouské válce roku 1866 připadlo Itálii. Centesimi s rakouským orlem tak patří do let 1822–1862 a s českými zeměmi je spojuje jen osoba panovníka.
