Centesimi Františka Josefa I.
Centesimi Františka Josefa I. jsou měděné drobné mince Lombardsko-benátského království z let 1849–1852. Centesimo bylo setinou rakouské liry, která odpovídala dvaceti krejcarům. Razily se v Miláně a roku 1852 i v Benátkách; po ztrátě Lombardie a zavedení rakouské měny je v Benátsku od roku 1862 vystřídaly soldi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Ovládací prvky výpisu
Lombardsko-Benátsko patřilo Habsburkům od vídeňského kongresu roku 1815. František Josef I. nastoupil na trůn v prosinci 1848, kdy v Itálii ještě doznívalo povstání, které potlačil maršál Radecký. Platila tu rakouská lira, odpovídající dvaceti krejcarům, a její setinou bylo centesimo. Mince nesly značku mincovny – M pro Milán, V pro Benátky.
První centesimi Františka Josefa I. z let 1849–1851 měly starší vzhled s korunou a opisem REGNO LOMBARDO VENETO a razil je jen Milán, v hodnotách 1, 3, 5 a 10 centesimi. Roku 1852 přišel nový typ s dvouhlavým orlem a opisem IMPERO AVSTRIACO, ražený v Miláně i Benátkách. Byl výrazně lehčí – pětice klesla z 8,75 g na 5,47 g – a přibylo k němu i patnácticentesimo, běžně ražené jen v Benátkách.
Po prohrané válce roku 1859 Rakousko Lombardii ztratilo a milánská mincovna pro ně přestala razit. Rakouská měna z roku 1857 rozdělila zlatník na sto krejcarů a pro Benátsko se od roku 1862 razila vlastní měď s italským opisem – soldo, rovné jednomu krejcaru, a půlsoldo. Benátsko Rakousko ztratilo roku 1866.





