Centesimi z milánské mincovny
Centesimi z milánské mincovny jsou měděné drobné mince rakouské liry Lombardsko-benátského království, které Milán razil se značkou M od dvacátých let 19. století až do ztráty Lombardie v roce 1859. Po revoluci 1848 byly lehčí a místo názvu království nesly opis IMPERO AUSTRIACO – Rakouské císařství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Ovládací prvky výpisu
Po vídeňském kongresu připadly Lombardie a Benátsko Habsburkům a vzniklo z nich Lombardsko-benátské království. Rakousko v něm zavedlo vlastní měnu, rakouskou liru (lira austriaca) dělenou na sto centesimi; šest lir odpovídalo jednomu konvenčnímu tolaru. Pro mincovny v Miláně a Benátkách byly už roku 1818 stanoveny značky M a V.
Vlastní ražba nové měny ale mohla začít až roku 1822, do té doby obíhaly dál napoleonské italské liry. Milánská mincovna pak razila vedle stříbrných lir i měděné mince v hodnotách 1, 3 a 5 centesimi s rakouskou orlicí. Například na pěticentesimu z roku 1852 stojí písmeno M pod letopočtem.
Revoluční rok 1848 ražbu přerušil – lombardská prozatímní vláda místo rakouských lir vydala vlastní pětilirovou minci. Po obnovení rakouské vlády se měděné mince zlehčily a z opisu zmizel název království; místo něj nesly slova IMPERO AUSTRIACO. Pět centesimi, které dříve vážilo kolem 8,75 g, mělo od ročníku 1852 jen asi 5,5 g. Centesimi s M z let 1849 a 1852 patří k ražbám Františka Josefa I.
Roku 1859 Rakousko Lombardii s Milánem ztratilo a milánská mincovna přestala pro Habsburky razit. Benátsko zůstalo rakouské do roku 1866 a od roku 1862 dostalo vlastní drobné mince dělené na soldi.
