Centimes Napoleona III.
Centimes Napoleona III. jsou drobné mince francouzského Druhého císařství z let 1852–1870. Zákon z roku 1852 nahradil opotřebované staré drobné peníze novou řadou z bronzu po 1, 2, 5 a 10 centimech s hlavou císaře a orlem; ve stříbře se vedle nich razily kusy po 20 a 50 centimech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Napoleon III. (1808–1873), synovec Napoleona I., byl 2. prosince 1852 prohlášen císařem Francouzů a vládl do roku 1870. Zákon ze 6. května 1852, přijatý ještě před vyhlášením císařství, nařídil stáhnout z oběhu opotřebované starší peníze – liardy, sou i dřívější centimy – a nahradit je ražbami z bronzu, slitiny mědi se čtyřmi procenty cínu a procentem zinku.
Nová řada měla hodnoty 1, 2, 5 a 10 centimes, přičemž dvoucentim byl novinkou. Hmotnost odpovídala hodnotě: centim vážil jeden gram, desetcentim deset gramů při průměru 30 milimetrů. Na líci je hlava císaře s opisem NAPOLEON III EMPEREUR a letopočtem, na rubu císařský orel s opisem EMPIRE FRANÇAIS a hodnotou. Razidla připravil rytec Jacques-Jean Barre.
Rozlišují se dvě podoby portrétu. Do roku 1857 má císař hlavu bez věnce a bronz razilo sedm mincoven: Paříž (A), Rouen (B), Štrasburk (BB), Lyon (D), Bordeaux (K), Marseille (MA) a Lille (W). Od roku 1861 nese hlava vavřínový věnec a bronzové centimy už vznikaly jen v Paříži, Štrasburku a Bordeaux. Značka mincovny je na rubu.
Kusy po 20 a 50 centimech byly stříbrné, zpočátku v ryzosti 900/1000, rovněž s hlavou bez věnce a později s vavřínovým věncem. V polovině 60. let, kdy Francie s Belgií, Švýcarskem a Itálií založila Latinskou mincovní unii, se drobné stříbro začalo razit v nižší ryzosti 835/1000.
