Centimes ze Štrasburku
Centimes ze Štrasburku nesou mincovní značku BB. Štrasburská mincovna razila bronzové 1, 2, 5 a 10 centimes Napoleona III. s holou hlavou v 50. letech a s vavřínovým věncem od roku 1861. Ražbu francouzských mincí ve Štrasburku ukončila prusko-francouzská válka roku 1870, po níž město připadlo Německu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 1 sol Ludvíka XV. z roku 1773 pochází ze štrasburské mincovny a představuje zajímavou ražbu pozdního období francouzské monarchie. Certifikace NGC AU 50 BN potvrzuje...
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Ovládací prvky výpisu
Štrasburk patřil mezi nejvýznamnější francouzské mincovny a jeho ražby se poznají podle zdvojeného písmene BB na rubu. Za Druhého císařství razily zlaté dvacetifrankové mince s vavřínovou hlavou Napoleona III. jen Paříž a Štrasburk.
Bronzové drobné mince Napoleona III. se razily ve dvou typech. Starší s holou hlavou císaře nese u 10 centimes letopočty 1852–1857, u nižších hodnot 1853–1857; štrasburské kusy známe z let 1853–1856. Novější typ s vavřínovým věncem, podepsaný rytcem Barrem pod portrétem, se u 10 a 5 centimes razil v letech 1861–1865. Na rubu je císařská orlice a nápis DIX CENTIMES, pod ní značka mincovny.
Štrasburských 10 centimes z roku 1861 vzniklo přes 4,6 milionu kusů, z roku 1862 asi 4,7 milionu. Mince váží zhruba 10 gramů a má průměr 30 mm. Za prusko-francouzské války bylo město po obléhání obsazeno a připadlo Německu; štrasburská mincovna tím francouzské mince razit přestala a v roce 1870 už například nevyrazila pětifranky nového typu s hlavou Cerery.
