České bronzové haléře
České bronzové haléře jsou drobné mince z měděných slitin, které obíhaly v českých zemích a na Slovensku od zavedení korunové měny roku 1892. Patří k nim rakousko-uherské haléře, prvorepublikové pěti- a desetihaléře i haléře Slovenského štátu ražené v kremnické mincovně za druhé světové války.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Ovládací prvky výpisu
Haléř přinesla korunová měna, kterou Rakousko-Uhersko zavedlo zákony z roku 1892: koruna se dělila na 100 haléřů, v uherské části na 100 fillérů. Z bronzu se razily nejnižší hodnoty, 1 a 2 haléře, zatímco 10 a 20 haléřů byly niklové. Uherské haléře, tedy fillér, razila Kremnice, která jako jediná mincovna monarchie ponechala na všech kovech značku K. B.
Československo převzalo korunu jako vlastní měnu a první haléře vydalo počátkem 20. let. Z bronzu byly 10 haléřů (od 1922) a 5 haléřů (od 1923); 20, 25 a 50 haléřů se razily z mědiniklu a nejmenší dvouhaléř ze zinku.
Slovenský štát razil v Kremnici ze slitin mědi 10 halierů (1939 a 1942) a 20 halierů (1940 a 1941). Kvůli nedostatku kovu je v letech 1942–1943 nahradil hliník. Po válce se v obnoveném Československu razily 20 a 50 haléřů ze slitiny mědi a zinku od roku 1947, od roku 1951 je vystřídal hliník.





